Po zrušení  Mystery jsem stále cítil potřebu mít nějakého elektrovětroně. Tentokrát to mělo být éro, s kterým lze jak relaxovat v termice, tak užívat adrenalin při blbnutí na rychlosti, aniž by se rozpadlo. Nemělo to být menší než 2m a muselo to mít klapky. Toto zadání splňoval velice populární ION, poohlížel jsem se i po kompozitech u Valenty a Staňka (Simba). Nakonec mi dal kolega Jirka Jindra tip na Lynxe. Toho vyrábí firma DS Model (Diblík-Strnad) jako větroně v nedalekém Ústí n.Orlicí, na webu prezentovali jako novinku elektroverzi. V březnu 2006  jsem k nim zajel, elektroverzi měli teprve ve vývoji, ale byl mi přislíben jeden z prvních kousků. Dodávka se však bohužel vzhledem k pracovnímu vytížení výrobců stále posouvala, tak jsem si pro něj jel 3.10.2006. Bylo to výrobní číslo 1!  A stálo to zato! Stavbu jsem započal 25.11.2006, dokončil 25.3.2007 - na 1.jarní neděli.
Letadlo dostalo Megu 22/20/3 (po opravě po pádu Mystery) baterky 4xA123, regl Jeti SPIN66, serva Hitec HS81MG na ocas a HS125MG do křídel, Rx Graupner SMC19. To však byla - jak se ukázalo později, velice špatná volba. Ale nepředbíhejme. Lynx E byl zalétán 14.4.2007. Jak jsem se přestával bát a postupně dolaďoval seřízení, zvyšovalo se moje nadšení z jeho letového projevu. Stoupání kolmo nahoru, po naklapkování točení termiky, rychlé průlety, obratná akrobacie, měkké přistávání na brzdách. V neděli 22.4. při asi celkově 10. letu následoval po odhození neřízený let obloukem doleva pod plynem do země. Bylo mě doslova do breku. Obě křídla neopravitelně nakřáplá, trup mnohačetná poranění, přijímačovky rozdrtily vypinač a rozpadly se, pohonný pack narazil motor a zničil si 1 článek. Na rušení to nebylo - failsafe nezabral, na ruce taky ne, jevilo se to jako problém s napájením přijímače, ale jelikož byl po pádu rozpadlý vypínač i přijímačový pack, nebylo to možno říct s jistotou. Vysvětlení se našlo později. Při nějakém nastavování vysílače na stole jsem použil mimo jiné i přijímač z havarovaného Lynxe. A ajta - on náhodně vysazoval. Putoval tedy přes Pelikány ke Graupnerům do opravy a vrátil se s vyměněným mf filtrem. Mezitím jsem si uvědomil, že je to přijímač, který byl v havarovaném Rapírovi! Tehdy dostal ránu, která se projevila až při x tém letu Lynxe a způsobil jeho pád. No, moc velká útěcha to není, ale aspoň vím, proč k havárii došlo. Když mě žal trochu přešel, putoval motor na opravy do Megy, pack A123 na opravu k Bídovi (Aleši Bidovskému) a učinil jsem dotaz u p.Diblíka na nová křídla. Ten mi je přislíbil, tak mi nezbylo nic jiného, než se dát do opravy trupu. To se mi celkem povedlo a to včetně povrchovky (namíchaný přesný odstín autoakrylátu s tužidlem). Postupně dorazily všechny opravené komponenty, nový přijímač SMC14 a tak Lynx 19.8.2007 vstal z mrtvých. K opakovanému záletu došlo 21.8. na letišti Plešnice, kam chodíme lítat na dovolené se strýcem Pavlem Kyselou. S Lynxem je opravdu excelentní polítání, mám z něj radost.